Už od prvního vyslechnutí pohádky o Jeníčkovi a Mařence jsem toužila postavit perníkovou chaloupku. A konečně jsem se k tomu dostala. V jednom nejmenovaným časopise jsem objevila naprosto dokonalej návod a už to jelo. V pátek sem hodinu a kus vychystávala první část těsta (ke konci mi trošičku musel pomoct táta, protože to moc nešlo míchat). V sobotu sme ho s mámou dodělali a do osmi večer sme pekli jednotlivý díly (trvalo to asi tři hodiny, protože nám hodně těsta zbylo a tak vzniklo 60hlavý stádo preníkovejch vepřů). V neděli mě máma vzbudila v půl devátý a začalo zdobení a sestavování chajdy takovou neuvěřitelně sladkou, lepkavou a ke všemu ještě bílou polevou. Střídavě sme propadali nadšení a zoufalství - to podle toho, jestli chaloupka zrovna pět vteřin držela pohromadě nebo jestli se nerozpadala. No a v jedenáct už to bylo hotový.
PS : šoupla sem sem pár fotek (tak doufám, že bude samá chvála :-) )
2 komentáře:
Moc pěknej. Třeba si ho jednou postavíš v životní velikosti, pozveš mě na návštěvu a já ti snim třeba... postel;-)
no, to by si mě moc nepotěšila...
Okomentovat