Back to the Hell?
Jak už si většina lidí stačila všimnout, prázdniny jsou nenávratně pryč. Nemálo z nás si hned po prvním školním dni přálo, aby se znova vrátil dvouměsíční volno a nicnedělání. Ale žijeme v realitě, tak si musíme připustit, že se nedá nic dělat. (maximálně se nám o prázdninách může zdát, což není moc dobrá náhrada, protože mě většinou budík probudí, když se zrovna chystám do moře a podobně)
Nevím jak Vy, ale já postupně zjišťuju, že to v tý škole, tenhle rok nebude tak strašný, jak nám slibovali. Snažili se nás vyděsit tím, že budeme zase o rok starší (kdo by to byl čekal, že J) a profesoři na nás budou tvrdší, přísnější, látku budeme probírat rychleji…
Hrozně mě to vyděsilo a o prázdninách mě užíralo svědomí, že bych se měla kouknout na tu chemii, vlastně i na francouzštinu, pak jsem si vzpomněla na biologii, matiku a češtinu
a většinou jsem si šla radši číst. (samozřejmě, že ne francouzský nepravidelný slovesa) Udělala jsem dobře, profesoři jsou pořád stejní ani přísnější a dokonce ani mírnější (no doufám, že tohle od nich nikdo neočekával), takže se všechno dá zvládat při stejným nasazení, který jsem měla loni.
Na konci prázdnin jsem měla hroznou depresi z toho, že se budu muset vrátit do školy
a nastanou mi povinnosti. Nějak jsem zapomínala na to, jak jsou super volné hodiny a kamarádi. Teď už jsem si to uvědomila a škola se mi nezdá až tak strašná. Jo, píšeme testy a profesoři nás zkouší. Ale pojedeme na lyžák, v červnu do Itálie, čeká nás spousta výletů.
Pokud Vás ani tohle nepřesvědčilo o tom, že škola není takový peklo, tak se můžete těšit na Vánoce. Ty už tady taky za chvilku budou. A pokud Vám připadá, že jsou daleko, tak si vzpomeňte na velikonočního zajíčka.